Obecní knihovna v Mořicích byla ustavena v roce 1881, tedy před 119 lety. Zpočátku byl rozsah knihovny obohacen knihami z pozůstalosti faráře Drahomíra Haldy, který měl rozsáhlou vlastní knihovnu.
Kulturní a společenský život v obci byl z dnešního pohledu velice skromný, ale na tehdejší dobu lidé v obci vůbec nezůstávali pozadu za svým okolím. V roce 1886 panský šafář František Šprňa a zedník Jan Obruča založili Řemeslnicko – živnostenskou besedu.
Členové živnostenské besedy převzali vedení obecní knihovny a upravili jeviště zakoupené v Dobromilicích. Pod odborným vedením řídícího učitele Františka Šelepy se v hostinci hrávala divadla, cvičil se sborový zpěv pro veřejná vystoupení. Spolek byl duševním střediskem obce. Roku 1908 byl přejmenován na „Místní odbor národní jednoty severovýchodní Moravy.“ Pod novým názvem byla zvelebena knihovna, která byla v obci zřízena již v roce 1881 a obohacena knihami z pozůstalosti místního faráře P. Drahotína Haldy. Hlavně přičiněním učitelstva měla knihovna na svou dobu vysokou úroveň.
V roce 1920 byla knihovna předána nařízením vlády obci a byla spravována obecní radou. Koncem roku 1933 měla 735 svazků a 800 výpůjček. Knihovníkem byl krejčí František Barnet, od roku 1934 Jaroslav Zmidloch. Od roku 1956 byla knihovna metodicky řízena a novými knihami dotována Okresní knihovnou v Prostějově. Od roku 1958 do roku 1985 byl knihovníkem Miloslav Tkáč z č.p. 146, dále až do roku 1998 vykonávali tuto funkci manželé Miroslava a Ladislav Malí z č.p. 18, dále do roku 2002 Jana a Petra Oralovy z č.p. 159, dále do roku 2006 ing. Renáta Kočí z č.p. 101, do roku 2011 tuto funkci vykonávala Marie Hubená z č.p. 28.
Od roku 2011 dosud vykonává funkci knihovnice Petra Loučková, DiS. Jejím zástupcem je Tomáš Pavelka z č.p. 17.Knihovna je umístěna v prvním patře mořického zámku č.p. 28. Je velmi dobře vybavena nejen knihami, ale i časopisy, počítači s možností připojení na internet od roku 2001. V roce 2001 měla knihovna návštěvnost 335 čtenářů a suma výpůjček byla 2152 knih a periodik.
V roce 2013 byla knihovna nově rekonstruována. Všechny tři místnosti byly nově vymalovány, byly provedeny opravy a nátěry oken a podlah. Byl zakoupen nový nábytek (sedací soupravy a křesla), nové počítače, plazmový televizor, DVD přehrávač, dále byla pořízena nová osvětlení místností a bylo zavedeno plynové vytápění. Celá akce byla částečně dotována z prostředků Olomouckého kraje v rámci programu „Centrum volného času pro děti a seniory.“ Dne 13. září 2013 byla knihovna poprvé pro veřejnost otevřena a stala se jí velice oblíbenou.
zpracoval Josef Rudyk, kronikář
První zmínka o obecní knihovně v Mořicích je z roku 1881, tedy již před 135 lety. Jak je popsáno v obecní kronice jednalo se o spolek několika občanů, v tom roce ještě se stanovami úředně neschválenými. Spolek vznikl na popud studujících, místního učitele a faráře. Později, v roce 1895, tato knihovna přešla do spolku s názvem: „Čtenářsko-pěvecký spolek Beseda“. Velký podíl na zvelebování knihovny měli v jejích počátcích učitelé František Šelepa, Jan Obrtel a Julius Šádek, panští úředníci ze zámku a představitelé obce, Jan Bakalář a František Kužma. V těchto letech jsme patřili pod monarchii Rakousko – Uherskou. Po vzniku Československé republiky (1918), byla v roce 1920 z nařízení vlády knihovna s knihami ze Spolku vyčleněna a vznikla knihovna „Obecní.“ Tato byla spravována knihovní radou, jejímž předsedou byl zvolen učitel Alois Chmelař. Více jak stoletá historie knihovny velkým dílem přispěla ke kulturní vzdělanosti obyvatel obce. Knižní fond ve svých počátcích se sestával z knih darovaných z rezidence mořického panství, fary nebo jiných mecenášů. Dalo se na počátku dohromady takto kolem 900 svazků knih. Významný podíl musíme přiznat představitelům obce, kteří i ve složitých obdobích (světové války, protektorát, krize a jiné) dokázali knihovnu udržet v provozu, najít pro ni vhodné umístění a podporovali zvyšování knižního fondu. Uznání a dík si zaslouží všichni knihovníci, kteří se o knihy starali, doporučovali a zapůjčovali knihy dospělým občanům, dětem a mládeži. Knihovníků bylo mnoho. Většinou to byli učitelé nebo učitelky místní obecné školy. Vzpomeňme alespoň knihovníky po roce 1950: Miloslav Tkáč, Miroslava a Ladislav Malých, Petra a Jana Oralovy, Marie Hubená, Ing. Renáta Kočí, Bc. Petra Loučková a od roku 2013 tuto funkci vykonává Tomáš Pavelka. V roce 2013 knihovna na zámku prošla velkou rekonstrukcí a byla rozšířena na čtyři místnosti s kanceláří, knihovnou, čítárnou s možností sledování videí, filmů nebo televize. Je zde několik počítačů, internet pro veřejnost, barevná tiskárna, na které, za drobný poplatek, je možné vytisknout potřebné tiskoviny.
Výměna velké části knižního fondu a jeho revize byla provedena za významné pomoci Městské knihovny v Prostějově, knižní fond má průběžně přes 1 300 svazků vlastních a 1 600 svazků zapůjčených z Městské knihovny v Prostějově. Knižní fond je plně digitalizován, jsou využívány moderní metody zápůjček knih, všechny knihy jsou evidovány v novém katalogu i na webových stránkách knihovny. V roce 2015 byla Zámecká knihovna v Mořicích v rámci soutěže Vesnice roku za „Moderní knihovnické metody“ oceněna finanční částkou 50 000,--Kč. Kromě půjčování knih a využívání prostor pro veřejnost, pořádá knihovna i další akce: např. zájezdy do Vídně, do Prahy, vernisáže a výstavy fotografů, setkání se žáky mateřských škol z Mořic a Nezamyslic, besedy s autory knížek Adélou Palíškovou z Vrchoslavic a PaedDr. Antonínem Ošťádalem z Němčic nad Hanou. Každý rok je pro děti uspořádána „Noc s Andersenem,“ která se stala velmi populární a děti se rády zúčastňují této celodenní soutěže v terénu a noční akce, spojené se čtením pohádek a pouštěním filmů. Knihovník Tomáš Pavelka je duší této knihovny a má hlavní podíl na širokém spektru činností Zámecké knihovny. Za svou aktivitu byl krajskou komisí vyhodnocen diplomem jako osobnost Programu obnovy venkova. Každé dva měsíce je vydáván barevný informační bulletin s novým logem knihovny. Veřejnost je zde informována co je nového v knihovně a co se připravuje. Knihovna je pro veřejnost otevřena každé úterý a čtvrtek od 17.30 do 20.00 hodin. V případě nepřítomnosti knihovníka zastupuje v knihovně paní Jaroslava Šimáková.
zpracoval Josef Rudyk, kronikář